CHAP (2012) 00282
Dušan Dvořák, Tylova 2, CZ-779 00 Olomouc, Czech Republic, www.konopijelek.cz, openroyalacademy@gmail.com
Viviane Reding
European Commission Vice-President in charge of
European Commission Vice-President in charge of
Justice, Fundamental Rights and Citizenship
B-1049 Brussels/Belgium
B-1049 Brussels/Belgium
László Andor
European Commissioner
for Employment, Social Affairs and Inclusion
B-1049 Brussels/Belgium
Email Address:
Věc: Doplnění informací k rozhodnutí Evropské komise EMPL/F/4/OP/kz-21/2/2013, resp. doplnění informací ke Stížnosti na porušení práva společenství č. CHAP (2012) 00282
Základní informace a předmět Stížnosti na porušení práva Společenství
CHAP (2012) 00282
Stížnost na porušení práva Společenství Českou republikou byla stěžovatelem podána 15.1.2012, právně přípustnou byla Evropskou komisí označena 22.2.2012. Výsledek šetření byl stěžovateli oznámen 22.2.2013 emailem s právem stěžovatele výsledky šetření Evropské komise zpochybnit nejpozději do 22.3.2013 (4 týdny od doručení). Stížnost řešily podle níže uvedených předmětů stížnosti dvě ředitelství Evropské komise, konkrétně:
I. Directorate-General for Justice, Fundamental Rights and Citizenship: Systematické porušování povinnosti notifikace novelizací zákona o návykových látkách, zákona o léčivech, vládního nařízení pro účely trestního zákoníku k rostlině konopí (Cannabis sativa) ČR po vstupu do EU 1.5.2004 dle povinnosti Směrnice 98/34/ES.
II. Directorate-General for Employment, Social Affairs and Inclusion: Systematické porušování povinnosti implementace Nařízení Rady ES 1260/1999 ze dne 21. června 1999 a 1083/2006 ze dne 11. července 2006 ve vztahu k zajištění pětileté udržitelnosti projektů financovaných ze Strukturálních fondů Evropské unie.
Stížnost je s dodatky zaslanými v průběhu roku 2012/2013 a klíčovými důkazy o porušení práva Společenství zveřejněna na internetové adrese http://evropskakomise.blogspot.cz/
Evropská komise v rozhodnutí EMPL/F/4/OP/kz-21/2/2013 ke stížnosti CHAP (2012) 00282 uvedla, že neshledala porušení práva Společenství a uvedla následující důvody:
Ke stížnosti pod bodem I. Evropská komise uvedla pouze to, že předmětná nařízení české vlády pro účely trestního zákoníku k rostlině konopí není třeba notifikovat, protože údajně nejsou technickým předpisem dle směrnice 98/34/ES. S novelizacemi zákona o návykových látkách a zákona o léčivech po vstupu ČR do EU dne 1.5.2004 se komise vůbec nevypořádala. Ke stížnosti II. Evropská komise uvedla, že povinnost pětileté udržitelnosti byla údajně na odpovědnosti realizátora projektu-příjemce dotace ze Strukturálních fondů EU, pro což neexistoval jediný relevantní (smluvní) důkaz. K závěrům šetření Evropské komise podává stěžovatel v řádném termínu tyto doplňující informace. Stěžovatel sděluje, že poslední podklady byly komisi stěžovatelem zaslány 22.1.2013, nikoliv 19.12.2012, jak bylo mylně uvedeno v předmětném rozhodnutí komise, viz http://evropskakomise.blogspot.cz/
2. Implementace Nařízení Rady ES (bod II stížnosti)
Důkazy o porušení nařízení
1) . Na porušení implementace Nařízení Rady ES při čerpání prostředků ze Strukturálních fondů byl předseda Evropské komise stěžovatelem upozorněn již v roce 2009, viz odkaz http://www.artlanguage.org/barroso-en.php Jak vyplývalo z předmětného Nařízení Rady ES, byla pětiletá udržitelnost projektů financovaných ze Strukturálních fondů EU určena pro investiční projekty a projekty, ve kterých byla vytvořena pracovní místa a na něž byly z dotace ESF určeny mzdové prostředky. Jako důkaz, že ČR předmětné nařízení nerespektovala a systematicky porušovala, byl Evropské komisi při stížnosti na porušení práva Společenství doložen ilustrativní příklad první české bezbariérové školy pro dospělé Ateliér ALF v Praze (Bořivojova 90, Praha 3), která byla v roce 2006 vybudována na základě předloženého projektu „Nové technologie a pracovní integrace osob ohrožených sociálním vyloučením“, realizátorem projektu bylo občanské sdružení Art Language (IČ: 26612372). Finanční prostředky ve výši 8.209.775 Kč (z toho 50% z ESF) byly realizátoru projektu přiděleny rozhodnutím MPSV ČR ze dne 8.2.2006 o přidělení dotace č. JPD/261 na uvedený projekt pod číslem CZ 04.3.07/2.1.01.02/2078. S ohledem na fakt, že projekty daného programu ESF (JPD) administroval Magistrát hl. města Prahy (MHMP), byla na jeho realizaci a čerpání prostředků dne 10.2.2006 uzavřena smlouva č. DAG/2/03/000349/2005. Dotace ESF byla na poskytnuta na dobu 30 měsíců. Jak již bylo komisi doloženo, Ateliér ALF byl v roce 2009 oceněn za vysokou finanční a společenskou efektivitu a prospěšnost auditorskou společností Ernst & Young na návrh nadace Schwab Foundation, dále byl v roce 2009 uveden jako příklad dobré praxe projektů EU na konferenci ministrů EU v Praze. V předmětném projektu tvořily mzdové prostředky cca 50% nákladů, klíčové aktivity projektu byly akreditované rekvalifikační a tématické kurzy otevřené i těžce handicapovaným lidem a lidem ohroženým sociálním vyloučením. Jak bylo uvedeno v závěrečné zprávě a bylo rovněž komisi doloženo v Rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy ze dne 14.12. 2012 č.j. S-MHMP/1544847/2012, bylo předmětným projektem z fondů ESF do ukončení grantového financování v roce 2008 vytvořeno více než 7 pracovních míst!
2) Jak bylo komisi doloženo, MPSV ČR dlouhodobě nepravdivě tvrdilo, že v daných opatřeních pro čerpání fondů ESF nebyla odpovědnost za jejich pětiletou udržitelnost vůbec řešena! Teprve ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek 5.1. 2011 v rozhodnutí č.j. 2010/88993-82 v odpovědi na žádost o úhradu škody Ateliéru ALF ve výši 4 mil. Kč za nedodržení tzv. pětileté udržitelnosti Úřadem práce hl. města Prahy na straně dva odstavec tři potvrdil, že Nařízení Rady Evropského společenství 1260/1999 ze dne 21. června 1999 řešilo „udržitelnost pracovních míst, na které byly v projektu vyčleněny mzdové prostředky“, odmítl však převzít odpovědnost a uhradit realizátorovi projektu způsobené škody, když po ukončení grantového financování v roce 2008 Úřad práce hl. města Prahy odmítl odkupovat rekvalifikační a tématické kurzy Ateliéru ALF jako klíčové finanční zdroje udržitelnosti. Jak bylo doloženo v Rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy ze dne 14.12. 2012 č.j. S-MHMP/1544847/2012, Ateliér ALF poskytoval rekvalifikační a tématické kurzy nezaměstnaným a zdravotně a sociálně ohroženým občanům až do července 2010 díky získání darů, vlastní činnosti a dodnes nesplaceného úvěru banky, nikoliv však odkupem rekvalifikačních a tématických kurzů Úřadem práce hl. města Prahy jako řídícím orgánem programu JPD, který schválil k realizaci předmětný projekt „Nové technologie a pracovní integrace osob ohrožených sociálním vyloučením! Jak je uvedeno v rozhodnutí pražského magistrátu ze dne 14.12. 2012 č.j. S-MHMP/1544847/2012, od září 2010 byla první česká bezbariérová škola Ateliér ALF přeměněna s finanční podporou MHMP na Edukativní konopnou kliniku.
3) Je jistě pravdou tvrzení komise, že některé členské státy EU v implementaci předmětného Nařízení Rady ES přenesly odpovědnost za pětiletou udržitelnost na realizátory projektů, nikoliv však ČR, rozhodně pak ne v předmětném programu JPD. Ministr Petr Šimerka 7.1.2010 v rozhodnutí č.j.2009/90767-12 na interpelaci poslance Cyrila Svobody ve věci zajištění udržitelnosti Ateliéru ALF na straně 1 a 2 uvedl, že za řízení předmětného programu ESF (JPD) byl vrcholově odpovědný ředitel Úřadu práce hl. města Prahy, čili zástupce úřadu, který byl nad jiné povinen dbát, aby i lidé ohrožení sociálním vyloučením mohli získat rekvalifikace a zaměstnání. Ateliér ALF byl vybudován na základě podpory z veřejných rozpočtů a v Praze (ČR) obdobná otevřená veřejná služba zaměstnanosti neexistovala. Žádný oficiální dokument ČR pro čerpání předmětných fondů ESF nikdy neuváděl, že za pětiletou udržitelnost je odpovědný jeho realizátor! Pokud by tak bylo, nevládní organizace založené nikoliv k podnikání, ale na základě zákona o sdružování občanů k plnění veřejně prospěšných aktivit (jako například v daném projektu sociální začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením) jako realizátor projektu a zřizovatel Ateliéru ALF by o prostředky ESF vůbec nežádaly, neboť by toto pro ně byl závazek pětileté udržitelnosti – bez finančního krytí, které je však možné získat jen z veřejných rozpočtů - zcela likvidační. Veřejné služby zaměstnanosti v ČR financují právě úřady práce, a to nikoliv dotačním systémem jako např. zdravotně –sociální služby, ale systém odkupu akreditovaných rekvalifikačních a tématických kurzů! Právě tak měl Úřad práce hl. města Prahy zajistit pětiletou udržitelnost, neboť jde o klasické nástroje Aktivní politiky zaměstnanosti ČR!
4) Klíčovým důkazem, že ČR řádně neimplementovala předmětné Nařízení rady ES ve věci pětileté udržitelnosti, je právě rozhodnutí MPSV ČR ze dne 8.2.2006 o přidělení dotace Art Language (IČ: 26612372) č. JPD/261 na projekt CZ 04.3.07/2.1.01.02/2078 a smlouva s MHMP č. DAG/2/03/000349/2005 z 10.2.006. Rozhodnutí, ani smlouva k předmětnému projektu vůbec smluvně neřešily otázku tzv. pětileté udržitelnosti a nechránily tak prostředky EU, ČR a hl. města Prahy a nijak neřešily ochranu vložených veřejných prostředků a z toho vzešlých majetků po ukončení grantového financování v roce 2008. Pokud již v rozhodnutích a smlouvách nebyla otázka tzv. pětileté udržitelnosti řešena, ač v souladu s Nařízením rady ES řešena býti měla, a současně osoby odpovědné za zaměstnanost a sociální začlenění všech občanů (nejen zdravých) již z veřejných prostředků vytvořené struktury a procesy (realizované projekty ESF) ignorovali a vypisovali nové a nové výzvy na čerpání fondů EU, šlo podle názoru stěžovatele o podvodné jednání, zločinné spolčení a zneužití funkce při správě svěřeného majetku. O enormní korupci v ČR vypovídají nejen žebříčky Transparency Inetrnational. Stěžovatel může doložit, že indikátory k vyhodnocení předmětných projektů MPSV ČR sestavilo tak, aby nebylo možné jejich řádné vyhodnocení a sledování efektivity a tyto „indikátory“ pak dovolovaly naprosto svévolné interpretace, či spíše desinterpretace. Jak bylo stěžovatelem opakovaně uvedeno, česká policie toto odmítá řádně vyšetřit, mj. si stejně jako MPSV plete a směšuje české a evropské dotace, mezi kterými je však zásadní rozdíl. Zatímco české dotace v oblasti sociálně znevýhodněných občanů slouží k podpoře veřejně prospěšných spolků, které splňují standardy kvality těchto služeb, evropské dotace ze strukturálních fondů slouží k naplněné konkrétních předem v koncepcích schválených politik (např. sociálního začlenění znevýhodněných občanů a prevenci vyloučení a ústavní péče) a předpokládají prvky inovace a efektivity a dbají na dodržování hodnot EU (rovné příležitosti apod.)! Ateliér ALF danou politiku naplnil příkladně, odměnou za vysokou finanční efektivitu a prospěšnost mu pak byla lhostejnost, arogance a nezákonné jednání odpovědných úředníků MPSV. Stěžovatel zdůrazňuje, že první česká bezbariérová škola pro dospělé Ateliér ALF je pouze dobře zdokumentovaným ilustrativním příkladem enormního mrhání s fondy ESF. Toto jednání je bohužel v ČR systémové, např. v daném programu JPD šlo o desítky projektů, které po ukončení grantového financování zanikly. O frustraci a enormních škodách na realizátorech a účastnících a cílových skupinách projektů ESF ani nemluvě.
3. Notifikace právních norem dle směrnice 98/34/ES (bod I stížnosti)
Důkazy o porušení povinnosti notifikace
1) Notifikace předmětných ustanovení novelizací zákona o návykových látkách (ZoNL) a dále zákona o Polici ČR dle povinnosti směrnice 98/34/ES Českou republikou v květnu 2012 pod č. 2012/0329/CZ-C00P je klíčovým důkazem pro předmětné řízení. Notifikace je veřejnou informací a je kromě databáze TRIS uvedena pod bodem 7 v oscanované dokumentu na http://evropskakomise.blogspot.cz/. Stěžovatel rovněž odkazuje na již Evropské komisi zaslaný důkaz ve stanovisku rešeršního a poradního orgánu sněmoven (Parlamentního institutu) k nezbytnosti notifikovat dle směrnice 98/34/ES rovněž zákon č. 50/2013 Sb. s platností od 1.4. 2013 přijatý rovněž bez notifikace dle povinnosti směrnice 98/34/ES. Tento další důkaz o porušení práva Společenství je uveden pod bodem 6 na adrese http://evropskakomise.blogspot.cz/ jako oscanovaný dokument Parlamentního institutu.
2) Již výše uvedený důkaz o notifikaci č. 2012/0329/CZ-C00P zcela vyvrací mylné tvrzení Evropské komise, ministerstva zdravotnictví a soudů včetně ústavního, že Česká republika nemusí ZoNL notifikovat dle povinnosti směrnice 98/34/ES a neporušuje tak právo Společenství. Přesto stěžovatel uvede důkazy v širších souvislostech jednotlivých ustanovení ZoNL s povahou technického předpisu a předmětných vládních nařízení, doloží obchodovatelnost konopí na trhu s farmaceutickými léčivy, ale také škody způsobené ČR občanům, stěžovateli a výzkumu „Konopí je lék“, jehož je stěžovatel odborným garantem, viz reference uvedené za bodem 10 klíčových důkazů na http://evropskakomise.blogspot.cz/
3) Jak již bylo komisi stěžovatelem doloženo a jak v odkazu na bod 1) výše mylně tvrdily české soudy při trestním stíhání stěžovatele za výzkum „Konopí je lék“, Česká republika údajně nemusela ZoNL notifikovat dle povinnosti směrnice 98/34/ES, protože prý údajně těžila z výjimky uvedené v článku 10 a komisi bylo doloženo, že si nejvyšší i ústavní soud pletl režim nařízení a směrnic, za což by byl od zkoušky vyhozen student prvního ročníku práv. Toto je opětovně komisi doloženo v bodu 9 Stížnosti stěžovatele Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku z roku 2012 na http://evropskakomise.blogspot.cz/
4) V předmětném vyhodnocení stížnosti Evropská komise chybně uvedla (a totožně chybně do roku 2012 uvádělo v rozhodnutích Ministerstvo zdravotnictví ČR), že ČR údajně nebyla povinna notifikovat zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb. (ZoNL) dle povinnosti směrnice 98/34/ES, nikoliv však kvůli vyjímce dle článku 10 směrnice, ale protože ZoNL byl přijat před vstupem ČR do EU dne 1.5.2004. To, že byl ZoNL přijat před vstupem do EU stěžovatel nikdy nezpochybnil, zpochybnil však následné novelizace ZoNL s ustanoveními s jasnou povahou technického předpisu přijaté ČR po vstupu do EU, tak jako notifikaci provádí jiné nové členské státy EU, viz databáze TRIS. Novelizace ZoNL a zákona o léčivech (ZoL) známá české veřejnosti jako poslanecká iniciativa „konopí do lékáren“ byla schválena bez řádné notifikace dle povinnosti směrnice 98/24/ES ( zákon č. 50/2013 Sb.) i přes stanovisko Parlamentního institutu!
5) Komisi (a českým sněmovnám) bylo doloženo právní stanovisko Parlamentního institutu ke směrnici 98/34/ES a nezbytnosti notifikace novel „konopí do lékáren“ ( zákon č. 50/2013 Sb.)! V parlamentu došlo v roce 2012 k zásadním změnám novely ZoNL s ustanovením s povahou technického předpisu v průběhu schvalování ve sněmovně, zejména pak § 24 ZoNL ustanovujícího podmínky k získání povolení k pěstování konopí s obsahem nad 0,3% k obchodní činnosti, což je ryzí technický předpis dle směrnice 98/34/ES. Česká republika od vstupu do EU včetně uvedené novelizace ZoNL a ZoL „konopí do lékáren“ (zákon č. 50/2013 Sb.) schválila celkem 12 novelizací ZoNL! Konkrétně:
· zákon č.362/2004 Sb., předkladatel ministryně zdravotnictví, 20. května 2004
· zákon č. 228/2005 Sb., předkladatel ministr průmyslu a obchodu, 18. května 2005
· zákon č. 74/2006 Sb., předkladatel ministr zdravotnictví, 3. února 2006
· zákon č. 124/2008 Sb., předkladatel ministr spravedlnosti, 19. března 2008
· zákon č. 41/2009 Sb., předkladatel ministr spravedlnosti, 8. ledna 2009
· zákon č. 141/2009 Sb., předkladatel ministr zdravotnictví, 28. dubna 2009
· zákon č. 281/2009 Sb., předkladatel ministr financí, 22. července 2009
· zákon č. 291/2009 Sb., předkladatel ministr zemědělství, 22. července 2009
· zákon č. 106/2011 Sb., poslanecká iniciativa – poslanci Bém, Krupka, Wenigerová, Šťastný, Stanjura, Gazdík, Štětina, Michalík, Marková, 6. dubna 2011
· zákon č. 341/2011 Sb., předkladatel ministr vnitra, 6. listopadu 2011
· zákon č. 375/2011 Sb., předkladatel ministr zdravotnictví, 6. listopadu 2011
6) Stěžovatel dokládá nezbytnost notifikace ZoNL dle směrnice 98/34/ES nejen při přijímání zákona č. 50/2013 Sb. (zejména § 24 ZoNL a ustanovení ZoL), ale také zákona č. 141/2009 Sb., kdy byly již v roce 2009 nově v § 8 ZoNL uvedeny podmínky a technické specifikace pro získání povolení k zacházení s konopím nad 0,3% THC, což je rovněž jednoznačný technický předpis dle směrnice 98/34/ES mající zásadní roli při obchodování a kvalitě konopných produktů jsoucí plně v souladu s čl. 1 odst. 3,4 a 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Ačkoliv administrativní povolení jako taková technickým předpisem na zboží dle 98/34 a priori nejsou, je tomu jinak, když se povolení týká pouze obchodování s určitým výrobkem. Jak Soudní dvůr EU ve vztahu k úplnému zákazu provozování hracích automatů ve věci C-267/03 Lindberg uvedl, představuje absolutní zákaz výkonu činnosti související s určitým zbožím nebo jiný požadavek omezují výrobky v rámci výkonu (podnikatelské) činnosti, jako je požadavek získat povolení za účelem uvádění výrobků na trh, technický předpis. Stěžovatel komisi opětovně sděluje, že již zákon č. 362/2004 Sb. přijatý po vstupu ČR do EU obsahoval nově ustanovení s jasnou povahou technického předpisu obchodovatelného konopného produktu (např. jako z výzkumu „Konopí je lék“), rovněž tak byl povinným pravidlem pro služby informační společnosti dle směrnice 98/34/ES v nově schváleném § 29 ZoNL, který ve shodě s § 2, písmeno f) a § 5.odst.5 ZonL občanům povoloval bez jakéhokoliv povinného hlášení úřadům získávat, zpracovávat a obchodovat produkty konopí s obsahem do 0,3% THC v celé nadzemní části rostliny konopí včetně vrcholíku! Podmínkou předmětných ustanovení ZoNL platných od července 2004 bylo, že konopí bude použité k účelům vědecko výzkumným (pokusnickým) a občan nebo právnická osoba toto konopí bude pěstovat na ploše do 100 m2, což je naopak jednoznačná technická specifikace kontrolního prvku dle požadavků úmluv OSN. Naprosto analogická situace je v ČR např. u pěstování máku podléhajícího rovněž požadavkům OSN k poskytování formulářů hlášení pěstování a zpracování máku občanem (nebo právnickou osobou) na ploše nad 100 m2!
7) Jak bylo komisi doloženo, přestože občané k prevenci kriminalizace svého jednání roky marně žádají parlament a vládu ČR vydat formuláře pro hlášení pěstovaní a zpracování konopí do 100 m2, a to jak konopí do 0,3%THC, tak také nad 0,3% THC, vláda formuláře odmítá vydat, na občany pěstující konopí posílá Polici ČR a tyto občany kriminalizuje s presumpcí viny jako kriminální živly a údajné dealery marihuany, což je rovněž v naprostém rozporu s právem EU a s rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR 3 Tdo 687/2006 a 3 Tdo 52/ 2008, kdy nejvyšší soud rozhodl, že pěstování konopí nad 0,3% THC není samo o sobě výrobou drog (2006) a že občané mají právo se zcela beztrestně léčit konopím s obsahem nad 0,3% THC (2008)!
8) Přestože od roku 2010 Nařízení Vlády ČR č. 455/2009 Sb. v příloze č. 1 části A bodu 1specifikovalo jako nelegální konopný produkt rostlinu konopí, která nejen v celém svém nadzemním objemu, jak je uvedeno v § 2 písmeno f) ZoNL, ale dokonce v celém svém objemu rostliny konopí včetně kořene neobsahuje více než 0,3% THC, což je další jednoznačný kvalitativní technický popis následně obchodovatelného konopného produktu dle směrnice 98/34/ES, neboť je stanovena kvalita a limit % THC (Dronabinol, Marinol), přičemž samičí květ takovéto legální odrůdy konopí může mít až 20% THC (viz níže bod 4 Konopné produkty na farmaceutickém trhu EU/ČR), české orgány činné v trestním řízení měří v rostlině konopí % THC v rozporu s definicí legálního konopí dle ZoNL, nebo předmětným vládním nařízením, které pro účely trestního zákoníku stanovilo od roku 2010 limitní objem % THC v rostlině legálního konopí. Ačkoliv na základě přídavného jména „technický“ by se mohlo zdát, že se směrnice 98/34 vztahuje jen na skutečně technické aspekty výrobků, jako jsou rozměry a technické vlastnosti, je rozsah pojmu „technický předpis“ širší, neboť zjednodušeně řečeno je základním účelem směrnice 98/34 předejít potencionálním překážkám volného pohybu zboží, jež by mohly pramenit z toho, že členský stát přijme v určitém ohledu národní, tj. neharmonizovanou úpravu. Jak zdůrazňuje judikatura SDEU, je cílem směrnice 98/34/ES „chránit preventivní kontrolou volný pohyb zboží, který je jedním ze základů Evropské unie, a že tato kontrola je potřebná, jelikož technické předpisy, na které se tato směrnice vztahuje, mohou vytvářet překážky obchodu se zbožím mezi členskými státy“, viz rozsudek Soudního dvora EU C‑361/10 (bod 10).
9) Jak bylo komisi doloženo, měření THC v konopí od roku 2004 Policie ČR po konfiskaci úrody provádí na základě neveřejné policejní metodiky pouze z drobného vzorku zpravidla nejzralejšího samičího květu s listy bez jiných částí rostliny konopí – mezinárodní název celé nadzemní zelené sušiny konopí včetně vrcholíku se semeny a větvičkami je Cannabis herba. Policie tedy neměří % THC z celé nadzemní části rostliny včetně vrcholíku nebo z celého objemu rostliny včetně kořene, jak jí ukládají zákony, ale měří % THC v konopí také v hrubém rozporu s evropskou zemědělskou metodikou, která uvádí jako nejmenší vzorek analýzu nejméně 60 rostlin konopí měřených na THC maximálně do 10 dne po odkvětu! Policie a státní zastupitelství však ignorují předmětné rozsudky Nejvyššího soudu ČR, nerozlišují účel, pro který je konopí pěstováno a soudy schvalují uměle navýšený objem sledovaného THC policií. Přestože podle české ústavy nemohou být občané obviněni, trestně stíháni, odsouzeni na základě neveřejných metodik (např. k měření % THC v konopí), toto se v ČR děje zcela systémově a lidé jsou obviněni, trestné stíhání, odsuzováni do vězení, jsou jim však především působeny enormní škody a utrpení a nemohou se dovolat spravedlnosti, o škodách na výzkumu „Konopí je lék“ a škodách vůči stěžovateli rovněž ani nemluvě.
10) Toto výše uvedené jednání ČR je v hrubém rozporu s právem Společenství nejen ve věci porušení povinnosti vyplývající pro ČR ze směrnice 98/34/ES doložené rozsudky SDEU v civilních a trestních sporech (C -194/ 94, C-390/99, C‑267/03, C-20/05), ale též je v rozporu s rozsudky SDEU týkající se práva občanů EU k výzkumu konopí a obchodovatelnosti konopných produktů k výzkumu a terapii SDEU C‑137/09 ( body 36 -38 rozsudku) a dále je v rozporu s rozsudkem SDEU C -59/11, který zrušil monopol odrůdové banky semen/rostlin a uznal práva občanů EU pěstovat, šlechtit a obchodovat i necertifikované a původní odrůdy rostlin.
4. Další důkazy o porušení práva Společenství Českou republikou (bod I stížnosti)
Cannabis sativa (konopí) na farmaceutickém trhu EU/ČR
1) Jak bylo komisi doloženo, stěžovateli nebylo v době nenotifikovaných zákonů s povahou technického předpisu dle směrnice 98/34/ES od roku 2000 ČR povoleno realizovat opakovaně marně žádaný výzkum léčivých genetik konopí a například jako jeden z výsledků výzkumů vyrábět a produkovat vysoce léčivou konopnou mast (navíc bez omamného účinku), která na trhu EU v předmětném složení a koncentraci a především účinku absentuje. Stěžovatel byl od roku 2010 celkem 6x obviněn a policie 4x zkonfiskovala veškerou úrodu léčivé konopí z výzkumnické farmy, kterou stěžovatel založil a je v jeho majetku, dále pak opakovaně zkonfiskovala stěžovatelem s právnickými osobami (nevládními organizacemi a asociacemi) založenou Edukativní konopnou kliniku atd. Jak doložili soudní znalci, lékaři, nemocní, nebo jak veřejně podpořili vědci, rektoři univerzit, bylo dokonce publikováno i v médiích, vhodně složená konopná mast dokáže vyléčit tzv. diabetickou nohu před amputací (dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky MZ ČR je jen v ČR realizováno více než 10 tisíc amputací tzv. diabetické nohy ročně!), dále pak léčí popáleniny, řadu vážných kožních chorob, bolestivých stavů apod., internetový odkaz včetně fotodokumentace průběhu léčby tzv. diabetické nohy je uveden v sekci reference na adrese http://evropskakomise.blogspot.cz/
2) Stěžovatel ve výše uvedeném odkazu rovněž dokládá na kvalitativních a kvantitativních analýzách ve výzkumu „Konopí je lék“ od Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Olomouci (sledovány kanabinoidy CBD, CBN a THC), že nevládní organizace, které spolupracují od roku 2000 na výzkumu „Konopí je lék“, jehož je stěžovatel odborným garantem, jsou schopny vypěstovat více variet léčivého konopí než např. níže uvedené evropské obchodní společnosti. Níže uvedené obchodní společnosti naopak nemohou na základě seriozního výzkumu doložit, že jimi obchodované léčivé konopí s níže uvedenými poměry a koncentrací kanabinoidů CBD:THC je pro nemocné lepším produktem, než léčivé konopí s jiným poměrem CBD:THC či jejich koncentrací. Navíc je tzv. „odborníky“ veřejnosti nepravdivě tvrzeno, že jsou léčivé látky v konopí (nejen kanabinoidy) pouze paliativním léčivem, což by sice samo o sobě stačilo k jejich široké dostupnosti pro jejich bezpečnost, šetrnost a minimální zdravotnická rizika, ale lze doložit i kauzální efekt i u některých typů rakovin!
3) Na evropském trhu s konopnými léčivy působí dvě firmy, jejichž produkty lze na základě nenotifikovaného zákona č. 50/2013 Sb. od dubna roku 2013 ( resp. od dubna roku 2011 v případě patentovaného Sativexu), získat v českých lékárnách. Firma Bedrocan BV Medicinal Cannabis (Nizozemí, http://www.bedrocan.nl/) obchoduje produkty Cannabis Bedrocan® (19% THC, CBD méně než 1%), Bedrobinol® (12% THC, CBD méně než 1%), Bediol® (6% THC, CBD 7,5%), Bedica® (14% THC, CBD méně než 1%). První dva produkty Bedrocan a Bedrobinol jsou samičí květ konopí, ostatní dva produkty jsou zpracované květy konopí do podoby granulátu. Dalším produktem obchodovaným na farmaceutickém trhu EU je britský konopný sprej Sativex® (GW Pharma Ltd., http://www.gwpharm.com/) složený ze separovaného extraktu konopí s kanabinoidy CBD a THC v poměru zhruba 1:1 v bezvodém ethanolu, propylenglykolu a silici máty peprné, kdy jeden mililitr separovaného extraktu obsahuje 27 miligramů THC a 25 miligramů CBD.
4) Výše uvedené produkty nizozemské a britské společnosti však cenou cca 300 Kč/ gram květu konopí a cenou 25 tisíc Kč za gram separovaného konopného extraktu CBD a THC ve spreji Sativex, tyto léčiva si občané v lékárně hradí ze svého, činí předmětná konopná léčiva pro občany zcela nedostupnými, když se však občané chtějí sami zaopatřit, jsou kriminalizováni a jsou zcela systémově a systematicky porušována jejich úmluvami daná práva. Podle výše uvedených cen by konopná mast ve složení k léčbě diabetické nohy vyšla v ceně 7-8 tisíc Kč/100 ml, avšak občané jsou si schopni předmětnou mast vyrobit až stonásobně levnější. Jak bylo doloženo a lze ověřit Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogové závislosti, je Česká republika největším evropským producentem marihuany! Současně ale policie tvrdě kriminalizuje pěstitele legálního konopí včetně těžce nemocných – vždy konopí zkonfiskuje a občany obviní. Český jazyk má pro toto vládní „vrtěti psem“ k ohlupování občanů pěkné pořekadlo: „Pod svícnem je největší tma!“. Česká politika (s nenotifikovanými právními normami s povahou technického předpisu) rovněž tímto přístupem cenově nedostupného konopí zcela zablokovává tolik potřebný výzkum, který byl právě v ČR jako první zemi světa zahájen před 60 roky studií „Konopí jako lék“. Olomoučané jako profesor Jan Kabelík, Zdeněk Krejčí, František Šantavý nebo objevitel prvního endogenního kanabinoidu Ondřej Lumír Hanuš velmi významně přispěli k bádání léčivých účinků konopí! Stěžovatel může na soudně znaleckých analýzách Ústavu soudního lékařství doložit více než stonásobné rozdíly CBD vůči THC v konopí, analýzy s výraznou převahou CBD, vyrovnaným poměrem CBD:THC, nebo naopak absolutní převahou THC, stejně tak lze doložit až stonásobné rozdíly v koncentraci jednotlivých látek u jednotlivých odrůd konopí při totožném způsobu zpracování konopného produktu. Taková situace činí z málo informovaných občanů skutečné oběti černého trhu s mnohdy navíc i vysoce toxickými výtažky a marihuanou z tzv. indoorových pěstíren, to vše posvěceno propagandou politiky nulové tolerance k pěstitelům konopí na zahrádce a politikou cenové nedostupnosti konopných léčiv!
5) Za této situace, kdy ČR dlouhodobě ignoruje práva Společenství, nejvyšší soud kriminalizovanému stěžovateli nejen v odmítnutém dovolání k potřebě notifikace ZoNL dle směrnice 98/34/ES naprosto mylně uvedl údajnou výjimku ČR z notifikace ZoNL podle výjimky čl. 10 směrnice 98/34/ES, ale též v rozporu se zákonem odmítl položit předběžnou otázku kriminalizovaného stěžovatele ke směrnici 98/34/ES Soudnímu dvoru Evropské unie! Ústavní soud toto v rozporu se zákony nejvyššímu soudu odmítl nařídit, jak již bylo Evropské komisi doloženo, což je opětovně uvedeno v bodu 2 a bodu 8 na adrese http://evropskakomise.blogspot.cz/ České soudy, ani Nejvyšší soud ČR nepoložil Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku dle povinnosti čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), ačkoli byl k tomu povinen, jelikož jeho rozhodnutí záviselo na výkladu práva EU, přičemž nebyly splněny výjimky judikatury Soudního dvora, jež zprošťují vnitrostátní soudy od povinnosti předběžnou otázku položit a rozhodoval jako soud poslední instance, tedy slovy čl. 267 odst. 3 SFEU jako soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky (srov. nález ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30).
6) Jak uvedla Evropská komise s odkazem na článek 8 směrnice k právní neúčinnosti nenotifikovaných právních norem a jak doložil stěžovatel komisi, české soudy zcela ignorovaly nevymahatelnost nenotifikované právní normy. Rovněž tak soudy odmítly položit předběžnou otázku SDEU, zda „Je možné obvinit občana nebo právnické osoby z protiprávního jednání, kterého se dopustí nesplněním normy, která nebyla v souladu se směrnicí 98/34/ ES řádně notifikována v souladu s právem Unie, pokud občan i právnické osoby (vědeckovýzkumné, humanitární a vzdělávací společnosti), se kterými občan a právnické osoby navzájem spolupracují na výzkumném programu Konopí je lék“ , o splnění dané normy prokazatelně opakovaně požádali?“ Jak bylo dále komisi doloženo, české státní orgány stěžovatele a jeho rodinu, kolegy a tisíce občanů kriminalizovaly a způsobily důsledky s charakterem zločinů proti lidskosti! Paradoxně stěžovateli česká vláda v roce 2009 udělila na návrh Vládního výboru zdravotně postižených vládní cenu signovanou premiérem ČR za vzdělávání veřejnosti v léčbě konopím prostřednictvím webu www.konopijelek.cz (součást dat Národní knihovny ČR) a stěžovatel v roce 2009 otevřel v Praze „Konopnou apatyku královny koloběžky první“ a v roce 2010 s podporou města Prahy vybudoval Edukativní konopnou kliniku a byl odborným garantem výzkumu, viz reference na adrese http://evropskakomise.blogspot.cz/
7) Výše uvedené dokládá porušení práva Společenství Českou republikou nejen ke směrnici 98/34/ES, ale i vůči Listině základních práv Evropské unie, zejména pak Kapitoly 1, článku 1-4, dále Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, zejména pak Kapitoly 1, články 1-3, dále pak Doporučení Rady Evropy č. 1418/1999 „O ochraně lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných a umírajících“. Vzhledem k hrubému porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod podal stěžovatel v říjnu 2010 stížnost k Soudu pro lidská práva ve Štrasburku, což Evropské komisi oznámil a stížnost je uvedena v angličtině na http://evropskakomise.blogspot.cz/v bodu 9. V bodu 10 jsou pak na dané adrese uvedeny oscanované originály právně vadných odpovědí českých ústavních činitelů k zastavení páchaných zločinů a k ignoranci povinnosti plnit mezinárodní závazky, mj. notifikovat výše uvedené zákony dle povinnosti směrnice 98/34/ES od prezidenta ČR (prosinec 2010), premiéra ČR (červen 2011) a Kanceláře prezidenta ČR před podpisem novel „konopí do lékáren“, resp. zákona č. 50/2013 Sb. (únor 2013).
- Závěr doplnění informací ke stížnosti CHAP (2012) 00282
1) Je jistě plně v kompetenci Evropské komise rozhodnout, zda na základě výše uvedeného zahájí řízení s Českou republikou, zajistí položení výše uvedené předběžné otázky Soudnímu dvoru EU a vydá rozhodnutí, že Česká republika porušila právo Společenství, kdy řádně neimplementovala Nařízení Rady ES k zajištění pětileté udržitelnosti projektů financovaných ze Strukturálních fondů a nenotifikovala po vstupu do EU předmětné novelizované právní normy dle povinnosti směrnice 98/34/ES.
2) Stejně tak je plně v kompetenci Evropské komise rozhodnout, zda nejen výše uvedené novelizace ZoNL od května 2004, ale i nově přijatý zákon č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) stejně jako předmětná vládní nařízení č. 455/2009 Sb. a č. 3/2012 Sb., která pro § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník definují specifikaci konopí (cannabis sativa) jako legálního obchodního produktu, porušily povinnost danou směrnicí 98/34/ES, ale též porušily výše uvedené mezinárodní úmluvy.
3) Stěžovatel je přesvědčen, že předložil Evropské komisi dostatek důkazů, aby proti rozhodnutí Evropské komise nemusel podávat opravný prostředek k Soudnímu dvoru EU a komise rozhodla v souladu s právem Společenství.
V Olomouci dne 28.února 2013 Dušan Dvořák
